Kraniosakrální osteopatie

Kraniosakrální osteopatie je metoda, která vznikla na konci 19. století v USA. Jejím zakladatelem byl americký lékař Andrew Tailor Still. Dalšími významnými osobnostmi v prohloubení metody jsou William Sutherland, který počátkem 20. století objevil pohyb v kostech a Dr. John E. Upledger, který objevil kraniosakrální rytmus.

Dr. John E. Upledger popisuje:
Kraniosakrální osteopatie představuje efektivní možnost uzdravení opatrnou podporou pohybu mozkomíšního moku, nacházejícího se v mozku a v míše, abychom tím posílili mozek, míchu a nervový systém jako celek.

Hlavní principy osteopatie:

Kraniosakrální osteopatie využívá komplexní přístup - fyzický (tělesný) i energetický.

Praktikuji jemnou tkáňovou osteopatii, v jejímž přístupu se projevuje manuální terapie a meditace. Terapeut KSO jemnými doteky a celou svou přítomností "naslouchá" tkáním ošetřovaného a jedinci je tato metoda velmi příjemná.
KSO ošetřuje lebku, klouby, páteř, svaly a jiné struktury těla. Má příznivé účinky na celou řadu zdravotních problémů, symptomů a nemocí. Dochází při ní k hluboké relaxaci a uvolnění - jakoby zbavuje tíhy, umožňuje jedinci vnímat vlastní tělo a nastartovává schopnost samouzdravování organizmu.
Kraniosakrální osteopatii lze využít jako dopňkovou metodu k dalším manuálním terapiím i k léčbám medikamentózním a dietetickým.

KSO je velmi vhodná pro dospělé i děti také jako prevence, cesta k sebepoznávání a udržení celkového zdraví (nejen fyzického).

Indikace:
KSO je vhodné aplikovat například při:

• bolestech zad
• bolestech hlavy
• bolestech kloubů
• bolestech uší
• při závratích
• astma
• zánětech šlach
• zánětech vedlejších dutin nosních
• močových infekcích
• návalech u menopauzy
• psychických problémech a depresích
• stavech po úrazech
• DMO
• potížích ve škole